Seriál: Život s manipulátorem #7 Pracovní i rodinné trable

V novém bytě se docela dobře bydlelo. I přes komplikace v těhotenství jsem stejně chodila do práce a starala se o dcerku. Někdy pohlídala Genzer, někdy rodiče exmanžela. Komplikace přišla na Vánoce. Chvíli před vánočními svátky byl ex dlouho v práci, což ale před Vánoci bylo normální. 

Najednou jsme byli bez peněz. Můj šťastný život se během okamžiku rozplynul. Měli jsme dodávku na leasing, dluh na fakturách, protože poslední výplata nepřišla. (prý to poslali na jiný účet) Nebylo to zrovna málo peněz ale oni tvrdili, že peníze vyplatili ale číslo účtu jim nikdo nezměnil. Ex si našel práci v jiném podniku, kde se rozváželi balíčky, ale tolik jako tam zdaleka neměl. Nájem to zaplatilo, auto taky ale nic moc nezbylo, takže vznikaly nové další dluhy.

Bylo pozdě večer a já mu volala, kde je a on, že už jede domů. Jenže ani za půl hodiny nebyl doma a tak mu volám znova, kde je, zda se něco nestalo. Jeho odpověď byla, že ho zastavili policajti a v tu chvíli mi to došlo. Sebrali mu na místě řidičák, protože se vybodoval. Nikdy si body nekontroloval a jak jezdil s balíčky a jen popojížděl, tak si nevzal pás, občas stál autem, kde neměl atd.

Jenže, co dál? Potřebovali jsem odvézt dárky ségře a mojí rodině. A hlavně, on se živil jako řidič. Najmul si kámoše, který ho (i nás) všude vozil. Bylo to hrozný. A takhle to trvalo docela dlouho. Do práce jsem přestala chodit asi 2 týdny před porodem. Byla jsem doma a odpočívala. Jen jsem ráno musela odvést dceru do školky, ale někdy ji odvezl i ex se svým řidičem.

Když jsem měla kontrakce, byl naštěstí víkend a celý den si vzala Genzer dceru k sobě a Ex byl díky bohu na telefonu, protože šel na melouch, takže jsem byla doma úplně sama. Když jsem mu volala, že to na mne jde, přijel domů (měl i po práci) a celý den byl se mnou. Do porodnice jsem jela 2x. Poprvé to byl planý poplach. U porodu byl a narodila se nám druhá dcera. Tentokrát všichni měli radost. Nebylo to jak u prvního dítěte. Hned jak se narodila mi ex nezapomněl připomenout, že nechce aby přišla moje máma zase s nějakým kamarádem. Tak jak bylo u prvního těhotenství.

Pak po příchodu domů s druhou dcerou jsem byla šťastná. Měla jsem rodinu, hezký byt, spláceli jsme dluhy a bylo nám fajn. (ano, i přes všechny věci, co mi dělal, jsem se v tuhle dobu cítila šťastná) Do doby než někdo zaklepal. Bylo už dost pozdě a venku byla tma. Nešla jsem otevřít, protože mi to přišlo divný. Nechala jsem to být, ale pak mi někdo volal. Zvedla jsem to. Byl to exmanželův šéf, zda jsem doma a zda můžu jít dolů. Malá spala, tak jsem rychle vyběhla před dům. Oznámil mi, že se mu nemůže dovolat, že se stal nějaký problém s penězi a že pokud se to nevyřeší, přijde o práci. Skoro jsem se zhroutila. Běžela jsem domů za malou a snažila se mu dovolat. Nakonec jsem se mu dovolala. Řekla jsem, že tu byl jeho šéf a řekl mi, co se stalo. Přišel domů a vysvětlil mi, co se stalo. Což není nijak podstatné, o práci nepřišel, ale odešel asi za měsíc sám.

Takže i tam musel brzo skončit. S kamarádem, kterému patřil náš byt, začal exmanžel jezdit pracovat do zahraničí, myslím, že šlo o Německo. Celý týden býval pryč a přijel jen na víkend. A já byla doma sama se dvěma holčičkami s omezeným počtem peněz. Vím, každý normální tohle zvládne a taky jsem to zvládla. Bylo to dost náročný. Starší dcera chodila do školky přes půl města a druhou jsem vozila v kočárku. Než jsem se dostala zpět na kopec domů, mohla jsem ji jet zase vyzvednout. Ve svém obchodě už jsem byla minimálně. Nechtěla jsem tam trávit celý čas s dcerou ale chtěla jsem si to s ní doma užít. Nejvtipnější bylo, když jsme měli zaplatit nájem a volal nám kamarád (majitel), kde je zaplacený nájem. On nedal včas výplatu exmanželi, ale sám chtěl včas nájem na účet. Hrozně se to hrotilo. Tak jsem se domluvili, že se odstěhujeme. Nebyl tak velký příjem, abychom tohle všechno utáhli.

Tak jsem se přestěhovali do krásného levnějšího bytu 3+1 se zahradou. Majitelka bytu bydlela daleko, takže jsme se nastěhovali téměř okamžitě. Dcery měly velký a světlý pokojíček, my velkou ložnici, velkou kuchyň a koupelně byla nejen vana, ale i sprchový kout, takže skvělé. Byt byl opravdu za hubičku. Jenže my skoro bez peněz. Začali jsem dělat nějaký MLM (Multi Level Marketing) a pár korun to hodilo. Šly jsem na schůzku za jednou paní k ní do realitní kanceláře a nakonec to dopadlo tak, že když se nás ptala, zda nevíme o někom, kdo by chtěl pracovat jako realitní makléř, tak že nabírají. V tom se Ex hned chytil, že by to toho šel. Doma jsem se domluvili, že to bude dělat on a já mu budu jen pomáhat. Celkově to dopadlo tak, že jsem to tu práci dělala já. Vyplňovala jsem mu smlouvy. Na schůzky jsem také chodili spolu, které jsem pak vedla.

Nastal ale další problém. Samozřejmě hned se tam peníze nevydělají, takže ex si musel najít práci. Což udělal, ale moc tomu nedal. Mladší dcerce nebyl ani rok a Ex mi začal vyčítat, že pracuji tam, kde chtěl pracovat hlavně on. Že bych tu práci bez něj neměla. Bylo to docela peklo. Jenže on se nebyl schopnej učit nové věci, on spoléhal na mne. Pak říkal, že bych mu měla dát nějakou zakázku aby to vypadalo, že něco dělá, jenže to jsem zase odmítala já. Proč bych mu měla dávat svoje úspěchy? Já jsem se učila jak mluvit s klienty, já volala klientům, já se školila. A on by chtěl sklidit moje úspěchy? Je pravda, že mne většinou na schůzky vozil, ale rozhodně ne vždy.

Řešili jsme taky věc, kdy jsem se za něj dost často styděla. Na zahradě bylo ohniště. On si suverénně šel na zahradu, že budeme grilovat, ale vůbec neřešil, že to ohniště asi není pro všechny. Vůbec se nezeptal dalších sousedů, zda to nevadí. Já jsem na tohle hrozně opatrná. Kdyby bylo moje a přišli by tam sousedé a nezeptali se a normálně si tam někdo začal opékat, dost by mne to štvalo. Jenže říct mu něco, znamenalo hádku. A hádky znamenaly křik, sprosté nadávky a občas mne chytil pod krkem a narazil na zeď. Se slovy: „...ti říkám drž hubu ty krávo,“ atd. Vše se bohužel odehrávalo i před dětmi. To nikdy nebyl problém. Když byl v afektu mohlo se stát cokoliv. Občas mne i uhodil, ale nebylo to pravidlem. A nikdy jsem neměla modřiny. Vždy mne chytil pevně za paži, pod krkem s pěstí nad hlavou a řek, ať ho neseru. Proto jsem hádky pak vzdala, protože jsem nechtěla, aby u toho byly dcery nebo aby to neslyšeli sousedé.

A k alkoholu v tomto místě bydlení měl taky blízko. Hned naproti byla nápojka (prostě malý obchod s alkoholem), tam se scházeli vždy místní povaleči u silnice, koupili si lahváče a stáli tam před obchodem a kouřili a chlastali. Vždy jsem se jim smála, jak je to ubohý tam takhle sedět a chlastat před obchodem. No a můj ex se velice rychle stal jeden z nich. Byl tam denně a hlavně o víkendu. Vždy jdu na jedno a šel tam na několik hodin. Bylo mi tak trapně. Jak tam všichni zoufalci prostě stáli jak bezďáci.. A když mi to vadilo, tak jen odpověď a co bych dělal tady... Vůbec ho netrápilo, že má doma manželku a především dvě malé dcerky, které ho potřebují.