Můj život po 30.

 

Můj život po 30. 

Nedávno jsem oslavila 31. narozeniny. No, každý říká, že věk je jenom číslo a ona to je i pravda, ale já vždy měla pocit, že jsem nic moc nedokázala a nebo nezažila. Opak je pravdou. Po tom, co jsem oslavila své 30. narozeniny, jsem se rozhodla, že si obarvím hlavu. Abych podotkla, tak jsem si hlavu nikdy neobarvila, měla jsem jen jednou v životě melír. Tak jsem chtěla zkusit něco, co půjde hned dolů, kdybych vypadala jak debil. Nejdřív jsem si dala od kadeřnice fialový přeliv. Vypadalo to úžasně a každý mi to chválil. Jenže to vydrželo opravdu jen chvíli a nechtělo se mi pořád utrácet za kadeřníka, tak mi kamarádka poradila masky na vlasy s pigmentací od značky Maria Nila. Už jsem na ně psala recenzi, tak se můžete podívat. Zkusila jsem fialovou barvu a vydržela mi déle než přeliv od kadeřnice. Byla to velice příjemná změna a cítila jsem se moc dobře.

 

Další věc, kterou jsem začala dělat, je poslouchání starých hitů. Nejvíc Backstreet Boys, Westlife, Five N*SYNC, Blue a další. Jede to u nás doma docela často. Máme playlist na YouTube a dokonce i v autě. Takže nechtějte vidět, co tam za jízdy dělám, jako spolujezdec samozřejmě. Určitě mě brzo někdo natočí a bude to pěkný virál. No a protože jsem od mala chtěla krom zpěvu také tancovat, tak jsem se rozhodla se naučit pár choreografii z těchto pro mě už retro písniček. Tak teď momentálně cvičím písníčku Everybody od Backstreet Boys.

 
Nevím, asi je to krize a člověk si chce vrátit pár let, nebo je to díky lockdownu. Nebo prostě jen tak.
Kdyby tu byl koncert Backstreet Boys tak kupuji lístek okamžitě a bez váhání.

Zažíváte i vy takové věci?